Pravidlo 5T: (čili co zajistit postiženému)
– teplo
– ticho
– transport
– tekutiny (ne při možném vnitřním poranění)
– tišící prostředky (počítá se do toho i samotné uklidňování, jako laikové nepodáváme léky)
Pravdilo záchrany:
– nejdřív zachraňuji sebe (vypínám elektriku, beru si plovací vestu, atd.)
– pak zachraňuji ostatní (s přihlédnutím k okolnostem a vlastním schopnostem)
– nakonec zůstávají materiální prostředky
Bezvědomí
Příčiny:
Poškození mozku, ztráta krve, nedostatek kyslíku, chemické změny krve či předávkování léků.
Nebezpečí:
Hlavním nebezpečím při bezvědomí je uzávěr dýchacích cest, a to jednak zapadnutím ochablého jazyka nebo tím, že postižený nemůže v bezvědomí kašlat a vypudit tím zvratky či cizí těleso z hrdla.
První pomoc:
Nejprve zjistěte, zda bezvědomá osoba dýchá a tepe. Pokud tomu tak není, zahajte oživování nepřímou masáží srdce a dýcháním z úst do úst. Pokud tepe, dýchá, ale dýchání je hlučné či chrčivé, přesvědčte se vyšetřením ústní dutiny rukou, zda v hloubi není nějaká překážka. Jakmile nastane normální dýchání, uvolněte těsné šatstvo kolem krku a hrudníku postiženého. Uložte postiženého do stabilizované polohy. Podle možností ho podložte pokrývkou a druhou ho přikryjte. Snažte se nenechat pacienta bez dohledu do příchodu lékařské pomoci.
POZOR: následuje-li bezvědomí po pádu či autonehodě a je-li zde možnost poranění páteře, neukládejte postiženého do stabilizované polohy, jedině v případě zvracení. V takovém případě se snažte neohnout páteř postiženého.
Stabilizovaná poloha:
Nepřímá masáž srdce:
Uložte postiženého na tvrdou podložku a postavte se na jeho levou stranu.
Zápěstí pravé ruky položte dlaní na dolní část hrudní kosti a asi 3 až 5 cm nad dolní okraj hrudní kosti. Prsty ruky směřují k pravému lokti postiženého, ale nedotýkají se hrudníku. Levou ruku položte napříč přes pravou a vahou těla prostřednictvím natažené horní končetiny stlačuje rytmicky hrudní kost směrem k páteři až do hloubky 4 až 5 cm asi 60x za minutu.
Pokud postižený nedýchá je nutné zahájit zároveň i umělé dýchání metodou z plic do plic v poměru na pět stlačení hrudní kosti jeden vdech. (viz dále)
Zachránce pokračuje v nepřímé srdeční masáži tak dlouho, až se srdeční činnost obnoví. Původně bledý obličej a zevní sliznice pak zrůžoví, rozšířené zornice se zúží a tep na velkých tepnách je pozorovatelný. Je nutné neustále kontrolovat, zda hrudník postiženého vykonává dýchací pohyby. První známkou vracejícího se dýchání je, že postižený učiní polykací pohyb, po němž zpravidla následuje první samovolný vdech.
Pokud se srdeční činnost neobnovuje, je nutné v nepřímé masáži srdce pokračovat až do příjezdu lékaře!
Masáž srdce:
Zástava dýchání
Příčiny:
K zástavě dýchání může dojít po pádu do vody, zasažení elektrickým proudem nebo po požití jedu.
První pomoc:
Naleznete-li někoho v bezvědomí a nedýchajícího, musíte se v prvé řadě pokusit obnovit dýchání dýcháním z úst do úst. To je nutno zahájit před přivoláním lékařské pomoci a před ošetřováním ostatních zranění s výjimkou dušení. Dýchání z úst do úst je možné u dospělých a větších dětí, u menších dětí se používá postup popsaný níže.
Poloha hlavy pro umělé dýchání:
Oživování většího dítěte nebo dospělého:
Položte postiženého na záda, na tvrdou podložku, podepřete šíji zezadu rukou a zvraťte hlavu postiženého dozadu. Prstem prozkoumejte ústa, uvolněte zapadlý jazyk či odstraňte případnou překážku blokující dýchací cesty. Zkontrolujte, zda se dýchání spontánně neobnovilo.
Uzavřete nos postiženého sevřením prsty, hluboce se nadechněte a obemkněte svými ústy ústa ošetřovaného. Silně vydechněte 4x do plic kříšené osoby.
Pokračujte ve vydechování do dýchacích cest postiženého každých 5 vteřin. Po každém vydechnutí oddalte svá ústa od úst postiženého a sledujte unikání vzduchu z plic a pokles stěny hrudní.
Oživování kojenců a malých dětí:
Položte dítě na záda a vyčistěte dutinu ústní jako u dospělého.
Zakloňte mírně hlavu dítěte, nadechněte se a obemkněte svými ústy ústa a nos dítěte. Vydechněte jemně do plic dítěte.
Oddalte svá ústa a sledujte pokles stěny hrudní, jak vzduch uniká z plic. Opakujte vdechování do plic dítěte každé 2 – 3 sekundy, dokud nezačne dýchat samo, nebo se nedostaví lékařská pomoc.
Oživování dýcháním z úst do nosu:
Poranění obličeje může znemožnit dýchání z úst do úst. V těchto případech postupujeme takto: položte postiženého na záda, rychle vyčistěte dutinu ústní od cizích předmětů, pak mírně zakloňte hlavu postiženého. Hluboce se nadechněte a přitiskněte ústa kolem jeho nosu. Uzavřete mu ústa nadzvednutím brady. Silně vydechněte do nosu ošetřovaného. Oddalte svá ústa a uvolněte bradu postiženého, aby mohl vzduch unikat. Opakujte jako u dýchání z úst do úst, každých 5 vteřin.
V umělém dýchání je nutné pokračovat až do oživení, nebo do příjezdu lékaře!
Krvácení
Krvácení působí vždy skličujícím dojmem, ať je z řezné či jiné rány. Má být ošetřeno okamžitě a klidně. Považujte krvácení za vážné, když:
– když krev silně stříká z rány
– když je ztráta odhadem větší než 250 ml (1/4 litru)
– když krvácení trvá déle než 5 minut
První pomoc:
U malého poranění se krvácení zastavuje samo, během krátké doby. U těžkého poranění odtéká krev tak volně, že se nestačí srážet. Vaším hlavním úkolem je zpomalit tok krve tak, aby se mohla srazit a tak uzavřít poškozené cévy v ráně. Zpomalení krvácení se dosáhne tlakem v místě rány a zdvižením poraněné končetiny nad úroveň srdce. Nesnažte se vymývat ránu vodou či desinfekčními prostředky. Ihned po poskytnutí první pomoci vyhledejte lékařské ošetření.
Jak stavět silné krvácení:
Položte postiženého a zvedněte postiženou část těla.
Odstraňte lehce přístupná drobná cizí tělesa, jako např. úlomky skla, avšak zaražená cizí tělesa nevyjímejte!
Pevně přitlačte na ránu gázový tampon, svírajíce zející okraje k sobě. Pokud je v ráně nějaký pevně lpící předmět, netlačíme na něj přímo.
Udržujte tlak na ránu tím, že tampon pevně přivážete obinadlem nebo pruhem látky.
Když krev prosakuje obvazem, neodstraňujeme jej, ale přitočíme další tampony a obinadlo tak, aby drželo pevně s původním obvazem.
Tepenné krvácení:
Tiskněte prsty přímo v ráně (pokud nelze jinak, tak nepovolujte až do příjezdu lékaře)
Stiskněte tlakový bod (pažní, břišní, stehenní)
Přiložte tlakový obvaz
– sterilní krytí
– tlaková vrstva
– fixace
Pozor!!! Končetina nesmí být studená, na periferii musí být hmatný tep.
Pokud je to nevyhnutelné, přiložte škrtidlo, a to pouze v případě:
– úrazová amputace s masivním krvácením
– krvácení z pažní a stehenní tepny
– otevřená zlomenina, cizí těleso v ráně a masivní krvácení
– dočasné zaškrcení krvácení při nedostatku ošetřujících
– otrávená rána, uštknutí – zaškrcení jen žilního proudění (mírné zaškrcení) – arteriální proudění musí být zachováno
– prosáknutí dvou vrstev tlakového obvazu
Když už jednou škrtidlo přiložíme, tak ho víckrát nepovolujeme, postiženou končetinu fixujeme a intenzivně chladíme.
Zastavení silného tepenného krvácení má vždy prioritu před ostatními ošetřeními, ztráta většího množství krve je neslučitelná se životem!
Drobná poranění a oděrky
Krvácení z drobné ranky pomáhá čistit ránu a většinou se samo zastaví během několika minut. Přitisknutí čistého tamponu na ránu na několik minut pomáhá stavět krvácení. Po zastavení krvácení vyčistěte okraje rány směrem ven opatrnými doteky tamponu. Není nutno čistit střed rány samé. Drobná poranění a i větší oděrky se hojí nejlépe, nejsou-li zakryta. Každá řezná rána delší 1 cm potřebuje sešití, aby se zabránilo jizvám. Poraďte se s lékařem nebo na úrazovém oddělení, zda rána potřebuje šití, je-li velmi znečištěná nebo se jedná o hlubokou bodnou ránu, např. hřebíkem.
Ošetření drobného krvácení:
Ošetřování malých řezných ran:
Očistěte okraje rány směrem ven. Na každý tah používejte čistý tampon. Namočte tampon do dezinfekčního prostředku, ale nedávejte dezinfekci přímo do rány. Malé řezné rány se hojí nejlépe nezakryté. Pokud okraje zejí, stáhněte je k sobě a přelepte je jedním či dvěma pásky náplasti.
Bodné rány:
Hluboká rána, způsobená znečištěným předmětem, např. rezavým hřebíkem nebo zubem zvířete, nese s sebou velké riziko infekce, jelikož se nečistota zanese hluboko do tkáně a rána krvácí příliš slabě, aby ji vyplavila. Pokud je hluboké poranění provázeno tupostí, brněním či slabostí v poraněné končetině, mohou být poškozeny nervy či šlachy. Pro všechny hluboké rány jsou tedy na místě antibiotika a protitetanová injekce, pokud není pacient proti tetanu očkován.
Šok
Šok je život ohrožující stav, způsobený těžkým úrazem, velkou ztrátou krve, popáleninami, nebo rozsáhlou infekcí. Jeho hlavním rysem je dramatický pokles krevního tlaku. Podezření na šok vyvstává, je-li postižená osoba bledá, zpocená a někdy omámená či zmatená bezprostředně po úrazu. Člověk v šoku vyžaduje rychlou lékařskou pomoc. Nepodávejte jídlo a pití!
První pomoc:
Postiženého v šoku uložte vleže na záda s podloženýma nohama. Uvolněte tísnící šatstvo a přikryjte pacienta, aby byl v teple! Snažte se ho uklidnit. Kontrolujte základní životní funkce (tep, dýchání).
Klidová poloha při šoku:
Úraz elektrickým proudem
Zasažení elektrickým proudem může vést k bezvědomí a zástavě dechu. V místě vniknutí elektrického proudu do těla vznikají hluboké spáleniny. Může být vnitřní poškození. Vždy vyhledejte lékařské ošetření, i když se zdá, že postižený utrpěl jen malé popálení.
První pomoc:
Nejprve vypněte proud nebo přerušte kontakt mezi postiženým a elektrickým vodičem. Nesnažte se postiženého sami odtáhnout, neboť byste mohli dostat zásah elektrickým proudem sami. Namísto toho se snažte odstranit vodič nějakým nástrojem. např. dřevěnou násadou smetáku apod. Zjistěte, zda postižený dýchá, pokud ne, zahajte ihned oživování dýcháním z úst do úst. Můžete pokračovat až půl hodiny! Jakmile postižený začne sám dýchat, ošetřete popáleniny, uložte jej do stabilizované polohy a zařiďte lékařské ošetření.
Popáleniny
Popáleniny mohou vznikat působením ohně, páry horkých tekutin, elektřiny, žíravin (chemických látek). Při léčení popálenin nejprve odstraňte příčinu, např. vzdalte postiženého od ohně. Postižené místo má být následovně intenzivně chlazeno, např. ponořením do studené vody nebo podržením pod tekoucím kohoutkem po dobu min. 15 min.! NIKDY nedávejte na popáleninu žádnou mast či krém a nepropichujte vzniklé puchýře. Po první pomoci ihned vyhledejte lékařské ošetření, když je zasažena velká část těla, když kůže praská, je zuhelnatělá a postižený má silné bolesti. I malé popáleniny na obličeji či na rukou mohou být příčinou jizev, takže v těchto případech vždy vyhledejte ihned lékařské ošetření.
Menší popáleniny a opařeniny:
Popáleniny a opařeniny mohou být léčeny doma v případech, kdy nepostihují hlubší vrstvy kůže a mají malý rozsah, a to i v případech, kdy vznikají puchýře. Spálení sluncem je považováno za takový druh popáleniny. Povrchní popáleniny jsou velmi bolestivé, proto je první pomoc zaměřena především na chlazení postižené části těla. Dle možnosti se popálená část drží pod vodou nebo pod proudem vody z kohoutku po dobu nejméně 15 minut, nebo až bolest ustane. Případné puchýře nepropichujte! Jsou-li puchýře v místě, kde mohou být strženy třením šatstva, kryjte je gázovým polštářem a obvazem. Nedávejte na popáleninu žádnou mast, tuk ani krém. Výjimkou je mírná spálenina sluncem, která se může zlepšit heřmánkovou mastí nebo pěnou Panthenol.
První pomoc:
Odstraňte část oděvu, nasáklou horkým tukem, horkou vodou, nebo chemikáliemi z popáleného míst těla, dříve než pevně přilne k popálenině. Suché spálené zbytky oděvu se z popáleniny neodstraňují.
Ponořte popálenou část do studené, nejraději tekoucí vody nejméně na 15 minut. Je-li rozsah popálení velký, pokryjte je čistým ručníkem nebo prostěradlem, nasáklým studenou vodou.
Po ochlazení popáleniny ji přikryjte čistým suchým obvazem. Nepoužívejte vatu ani jiné „chlupaté“ materiály. Pokud vezete postiženého do nemocnice, nepřikládejte žádný obvaz, protože každé snímání obvazu způsobuje další bolest.
Popálenou končetinu podložte do výše a postiženému dávejte pít doušky chladné vody, je-li při vědomí.
Ošetření popáleniny:
Otravy
První pomoc – chemické jedy (včetně domácích čistících prostředků, parafinu, petroleje, leštidel a barev):
Je-li postižený při vědomí, dejte mu vypít sklenici vody naráz, příp. můžete podat cca 10 tablet živočišného uhlí (Carbosorb).
NESNAŽTE SE vyvolat zvracení! Pokud postižený zvrací sám, podržte mu hlavu v předklonu tak, aby nemohl vdechnout chemikálie ze zvratků.
Když postižený ztrácí vědomí, uložte jej do stabilizované polohy; přestává-li dýchat, zahajte oživování dýcháním z úst do úst.
Přivolejte lékařskou pomoc co nejdříve.
První pomoc – léky, alkohol, jedovaté rostliny a plody:
Je-li postižený při vědomí, můžete se pokusit vyvolat zvracení.
V bezvědomí nepodávejte nic ústy! Položte postiženého do stabilizované polohy, při zástavě dechu provádějte dýchání z úst do úst.
Přivolejte co nejdříve lékařskou pomoc!
Poranění kostí – zlomeniny
Všechny zlomeniny vyžadují šetrné zacházení a pečlivé ošetření, abychom poraněnému nezpůsobili nešetrnou manipulací poranění okolních tkání a orgánů (svalů, cév a nervů).
Příznaky:
– deformace končetiny
– u otevřených zlomenin – úlomky kostí
– nepřirozená pohyblivost
– bolestivost
– otok, krevní výron
První pomoc:
Základním pravidlem je dokonalá fixace = znehybnění zlomené kosti – zamezíte tak dalším komplikacím (krvácení) a výrazně omezíte bolestivost.
Znehybnit musíte vždy kloub nad a pod zlomeninou.
Při ošetřování otevřené zlomeniny dbejte na sterilitu – přikládejte proto vždy na ránu sterilní krycí obvaz.
Ošetřit můžete i improvizovaně – dolní končetiny pevným svázáním k sobě, fixovat přikrývkou, přiložením obalené hůlky nebo větve, pomocí oděvu, znehybnění zlomenin na horní končetině pomocí šátků a pomocí dlah.
Poranění kloubů
První pomoc:
Poraněný kloub chlaďte, tím zmírníte otok a bolest.
Znehybněte kloub v poloze, ve které je nastaven.
Nikdy se nesnažte kloub napravit!
Pokousání a bodnutí hmyzem
Zvířecí kousnutí:
Při pokousání psem, kočkou či koněm vyhledejte lékařské ošetření, jelikož většina těchto ran je infikována a musí být rychle ošetřena. Bývá zapotřebí protitetanová injekce u neočkovaných osob, popřípadě stehy. Při pokousání neznámým zvířetem je nutné vyhledat lékařské ošetření, může být zapotřebí očkování proti vzteklině.
Hadí uštknutí:
Jediný jedovatý had u nás je zmije. Ve většině případů není její uštknutí nebezpečné. Může být však nebezpečné malému dítěti. Dojde-li k uštknutí zmijí, omyjte okolí rány, podejte Paralen k úlevě bolesti a pokud se jedná o dítě, udržte je v klidu. Vyhledejte lékařskou pomoc.
Hmyzí kousnutí a bodnutí:
Kousnutí a bodnutí běžného hmyzu, např. komárů, způsobuje místní svědění, zarudnutí a otok. Při bodnutí včelou nebo sršněm se pokuste nejprve odstranit žihadlo z rány čistým nehtem nebo špičkou nože. Dejte pozor na známky anafylaktického šoku.
Anafylaktický šok:
Vzácně může být jedinec hypersensitivní na určitý typ kousnutí či bodnutí hmyzu, většinou když byl již dříve kousnut či bodnut. Při opakovaném postižení tímto druhem hmyzu se může objevit těžká alergická reakce, známá jako
anafylaktický šok. Z příznaků jsou to dechové obtíže (jako příznak zúžení dýchacích cest) a další příznaky šoku. Při těchto příznacích bezprostředně po kousnutí či bodnutí hmyzem volejte rychlou lékařskou pomoc!